Je to nepopsatelné, přesto se pokusíme vám to přiblížit. Ty úžasné pocity, když se ozve host z druhého konce planety a chce u nás strávit pár dní. Třeba i několikrát po sobě.

Není to o penězích, opravdu nejsme komerční zařízení pro týdenní turnusy. Rozhodli jsme se sdílet náš dům a rozhodli jsme se, mimojiné, proto abychom poznali úžasné lidi. Třeba i z jiného kontinentu.

 A hned napoprvé se to podařilo. Našimi úplně prvními hosty byly studentky z Prahy společně s "výměnnou studentkou" z USA. Skvělá návštěva od které jsme se dozvěděli jak tento koncept sdíleného ubytování funguje tam, kde ho vymysleli. V zápětí po studentkách přijíždějí hosté, kteří bydlí skoro za rohem - v Brně. A vracejí se několikrát během léta, vždy když mají volno. Dokonce navrhují šílený plán o pronájmu pokoje na celou sezónu. Se smíchem odmítáme, protože bychom museli odepřít pobyt dalším lidem, například dvacetičtyřleté slečně z Austrálie, která sama! brázdila Evropu na kole. Když večer zjistí, že místní restaurace už má zavřenou kuchyň a v nabídce je pouze beer, přichází zpět s žádostí o kousek chleba s máslem, zveme jí na večeři "co dům dal", naše domácí míchaná vajíčka a ona si domů odváží "chuťový zážitek na celý život". Příjemný večer trávíme povídáním o Australské fauně, pány zajímají především pavouci a hadi. Brrr. To už přijíždí větší rodina z Francie, která si Včelín naordinovala jako relaxční pobyt mezi pobýháním po českých a moravských památkách. Rozbalují hamaky, mastí karty, pečou naše domací kuře velikosti menší krůty a celé dny hodují a odpočívají. Máme sice krušné chvilky, když se z trouby ve Včelíně valí dým všemi otvory, ale smějeme se ještě dnes. Při odjezdu je obdarujeme levandulovou domácí limonádou (jsou přece z Francie) a vyhlížíme další nově příchozí. Tou je češka žijící 12 let v Coloradu, která se chtěla setkat s kamarádem a Včelín byl příhodně "na půli cesty". Stráví u nás příjemný večer a odjíždí za rodinou, o pár dní později zvoní telefon jestli máme volno, že musí Včelín ukázat své rodině. Z toho máme obrovskou radost a už se na ně těšíme. Mezi tím přijždějí hosté z celé  naší republiky, například pohodová rodinka z Jižních čech, hned v úvodu nám sdělují, že přijíždí na doporučení sestry kolegyně z práce, říkáme, že se museli splést, nikdo takový u nás nebyl, záhy se dobíráme k výsledku, opravdu u nás ještě nebyla, přijede až za týden, ale náš web a fotky ji tak nadchly, že nepochybovala a rozesílala doporučení již dopředu. Děti mají zážitek s koťaty a rodiče nás úpěnlivě prosí, ať to třetí kotě přetřeme na černo, aby od šesti hodin ráno nemuseli poslouchat dohady o tom, kdo že si to bude hrát první s tím mourovatým. Pár dní po jejich odjezdu přichází zpráva, že celou cestu domů v autě poslouchali: Kdy se tam vrátíme? My už nechceme jinam! Budou mít zase na Včelíně koťata?... Možná se vrátí, až děti vyrostou :-)  Co mají ti Australani s cyklovýletama po Evropě? Tentokrát přijíždí od Slavonic zablácená trojice, prý hrozná bouřka, na Včelíně jako obvykle slunečno. Poté co projdou sprchou berou naše křížaly útokem a pějí o nich emailové ódy ještě, když se vrátí k protinožcům. Na kolech přijíždějí i dámy z Vídně, když jim nabídneme, že si můžou v sadu natrhat chemicky nedotčená jablíčka, litují, že nepřijely autem, nejlépe s valníkem. Někteří hosté dokonce přivážejí dárky nebo báječné domácí moučníky na ochutnání. Na prodloužený víkend plný relaxace a jógy přijíždějí báječné ženy, matka s dcerou, dcera se o pár týdnů později vrací se svým přítelem se slovy "to mu musím ukázat" a vzápětí nám mění život. Touto cestou jí chceme poděkovat, protože je pro nás obrovskou inspirací a má velký podíl například na vzniku tohoto blogu. Také děkujeme přátelům a rodině, kteří kdykoli je potřeba, podají pomocnou ruku.

Chceme vlastně poděkovat vám všem. Vy všichni jste pro nás inspirací, ať už jste z Třebíče, Brna, Prahy, Polska, Lotyšska, Holandska, nebo třeba z Mexika. Vy všichni jste důvodem proč milujeme to co děláme. Vy všichni jste důvodem, proč vstáváme každý den s úsměvem na tváři a vymýšlíme čím novým vás překvapíme. To vy všichni tvoříte to kouzelné, energií nabité místo,

Na samotě U Včelína.

Bez vás by to nešlo. A za to Vám z celého srdce děkujeme!!!

Janča & Víťa